Živá historie na SMAC

Studenti, kteří měli zájem, se během cesty vlakem ponořili do roku 79 n. l. čtením jednoho z klasických pramenů na toto téma, Plinia. Z těchto dvou Pliniových dopisů jsme vyvodili mnoho popisů a již jsme mohli odhadnout drama událostí.

Tyto předtuchy se projevily již v první instalaci, ve které studenty provázel den erupce Vesuvu. Prostřednictvím archeologických nálezů a nálezů se muzejní průvodce dostal přes oblouk do každodenního života v Pompejích. Dozvěděli jsme se o obchodu, stravovacích návycích, třínohých sochách, návštěvě termálních lázní a podívané na gladiátorské zápasy. Studenti byli ohromeni podobnostmi mezi starověkými stánky s jídlem a dnešní kulturou rychlého občerstvení. Co by v římském každodenním životě nikdy nemělo chybět, je samozřejmě práce, kterou je třeba udělat, a původ našeho současného rčení.

Emotivnější pro studenty byla poslední část výstavy, kdy byl osud obětí vytesán do kamene. Poslední vteřiny obyvatel Pompejí mohly být zachyceny sofistikovanou metodou archeologů. Umírající tak byli ve své poslední poloze zakryti popelem sopky chrlící oheň. Poté, co z těchto jedinců zmizel život a jejich smrtelné ostatky pominuly, zůstala pod popelem pouze dutina. Archeologové ji dokázali vylít omítkou a zanechat za sebou památníky přírodní katastrofy v lidské podobě.

Následně se to stalo méně emocionálním a praktičtějším. Šesťáci si mohli vyzkoušet zábavu a hry v římštině: psaní voskových tabulek, házení ořechů a psaní na papyrus tvořily úspěšný závěr této exkurze. Impuls této exkurze do SMAC nám pomůže pokročit v hodinách historie a doufejme, že vyvolal zájem o římskou civilizaci, což bude mít dopad na počet zápisů do nadcházejících kurzů latiny.